Neurovědy odhalují vlastnost, která dokáže snášet kritiku

Neurologie nás zase trošku překvapila. Ukazuje, jak mozek zvládá kritiku a proč to není pro každého sranda. Čím lepší „nastavení“ mozku, tím snesitelnější jsou pro nás ošklivá slova!

Kritika? Některým z nás škodí, jiným je skoro jak koření na jídle – prostě ji snesou lépe. Vědci se nyní dívali na to, co přesně v mozku umožňuje zvládat kritiku bez toho, aby se člověk sesypal. Odpověď je v … správně, v prefrontální kůře! Pojďme si ji osvětlit.

Prefrontální kůra: mozek, který snese ránu

Tato část mozku, která se nachází v přední části hlavy, je doslova náš „manažer emocí“. Pomáhá nám udržet chladnou hlavu i když okolí řeší naprosto nepříjemné věci. Čím pevnější a aktivnější je tato oblast, tím míň nás kritika rozhodí.

Vědci zjistili, že lidé s nižší aktivitou v prefrontální kůře jsou náchylnější na impulzivní reakce. Hned vybuchnou nebo si vezmou osobně každý náznak oprávněné nebo i neoprávněné výtky. Zkrátka nejsou mistři v tlumení emocí – jakoby jejich mozek jednal přímo z paty.

Amygdala – ta rozzlobená kuchařka našeho mozku

Amygdala se stará o to, že vnímáme nebezpečí a stres. Máme-li silně aktivní amygdalu a slabší prefrontální kůru, vybuchujeme rychleji. Ta kombinace bavorského piva a nepříjemné kritiky? No, bez stabilní prefrontální kůry to může vést ke kulturně víc než „živým“ diskuzím.

Nejde ale jen o impulzivnost. Amygdala může zvýšit vnímání světa jako nebezpečného místa. To vede k pseudovědeckým teoriím a konspiračním bublinám – jednoduchá vysvětlení pro složité věci jsou přece k užití jako koření.

Dopamin – když mozek hledá vzorce i v chaosu

Dopaminový systém má taky co říct! Když je jeho aktivita zvýšená, mozek si rád domýšlí souvislosti tam, kde žádné nejsou. Výsledkem jsou lidi, co dokáží najít „skryté významy“ v každé větě, často právě kritické.

Taková nadměrná dopaminová aktivita také podporuje pocit, že „já mám pravdu“, což v debatě s kritikou není úplně výhoda. Zkrátka vysoké hladiny dopaminu umí i trochu rozbít schopnost racionálního uvažování.

Vzdělání a jeho role v přijímání kritiky

Vysoká škola a kritické myšlení jdou ruku v ruce – tak to alespoň ukazuje neurověda. Ti, kdo mají možnost rozvíjet své schopnosti kritického hodnocení, lépe zvládají i nepříjemné názory. Vlastně vám to trénuje mozek, aby přemýšlel a nejednal hned.

Nejde ale o to, že vzdělání kompletně změní osobnost. Posiluje hlavně schopnosti, které vznikly díky naší mozkové struktuře a dědičnosti. Takže pokud váš mozek není úplný žhavý odpor vůči kritice, může vzdělání pomoct, jinak budete spíš bojovník emocí.

Moderní metody zkoumání mozku a kritika pod lupou

Od EEG přes CT až po fMRI – dnes máme technologie, co nám dovolují nakouknout do hloubky mozku, aniž bychom škodili. Díky nim víme, jak mozek reaguje doslova „v reálném čase“ na kritiku nebo jak vnímá emoce a úzkost.

Tyto metody nám také umožňují poměřovat aktivitu různých oblastí a třeba odhadovat, kdo je na kritiku emočně odolnější. Je to skoro jako hledání pravého koření jazyka mozku – ta správná chemie, ta správná aktivita.

Co znamená zvládat kritiku v roce 2026?

Díky pokrokům v neurovědě víme víc než kdy dříve, že zvládání kritiky není jen o tvrdé hlavě, ale i o tom, jak je váš mozek „nastaven“. A to může pomoct v práci, v rodině i v přátelství.

Pokud máme k dispozici nástroje na lepší pochopení své mozkové aktivity, možná lépe přijmeme lidi, kdo na kritiku reagují jinak – a třeba si dokážeme k sobě najít cestu přesně s tím „kořením“ mozku, co nás odlišuje. Je to jako v kuchyni kam s láskou přimícháme bavorské Herzhaftigkeit a italskou lehkost.

Vlasta Kálalová

Vlasta Kálalová je duší tohoto blogu. Jako pravá rodačka z Mnichova se smyslem pro jemné italské chutě se s vámi dělí o svou lásku k dokonalé pizze a bavorské pohostinnosti. Vlasta ví, jak harmonicky propojit syté tradice se středomořskou lehkostí. Přináší vám ty nejlepší tipy, nové kreace a vše o našich specialitách